Sedím v kapitánském křesle zbrusu nového Gulfstreamu 550 na přejímacím letu. Pozorně sleduji dvě veliké sofistikované obrazovky na palubní desce přede mnou, kde se zobrazuje naprostá většina informací o letu i stavu letounu. ... A usměji se při vzpomínce na přeškolení, kdy můj instruktor překvapeně vyhrkl: „You are lucky man“...
Více
A na jaře jsem byl zpátky na stanici v Chebu, kam už jsem nyní kmenově patřil. Pan Kroc dodržel slovo a vyžádal si mě na závodě jako svého pilota pro tuhle bohem zapomenutou vartu.
Více
A tak jsem se vrátil zpět do Holešova dokončit kurs na Čmeláka. Kluci z mojí skupiny už měli hotovo, byli doma a čekali na září, na nástup do Středisek pokračovacího výcviku.
Více
Poslední fotky, které jsem dostal, jsou od kapitána Sáčka, který před léty odešel do důchodu, ale láska k fotografování mu zůstala. Ten mě vlastně přivedl k tomu, abych na letišti víc fotil, že po létech je to úžasný archiv. A měl pravdu!
VícePár dní po Novém roce jsem dostal dopis, že jsem byl vybrán na letoun Z-37 Čmelák. A byl jsem zpátky v Holešově, tentokrát už na výcvik velitele letadla.
Více
„Tak hele, dvě dobré zprávy. Zítra nastupuje nová dispečerka, tak ji zaučíš a v kanceláři končíš. Už se budeš věnovat jen lítání. A za druhý, dostaneš svého stálýho kapitána a to bude Milan Kotian.“
Více
Takže zbylé hodiny do praktické zkoušky jsem si odrubal v Holešově. A pak jsem začal dělat v Liberci v kanceláři něco jako sekretářku oddílu.
Více
Na podzim roku 1985 jsem se vrátil z vojny, zaměstnání žádné, do zkoušek obchodního pilota chybí asi čtyřicet hodin. Co teď? A to jsem ještě ani nevěděl, že do měsíce ze mne bude ženáč a nastávající otec. V novinách jsem našel inzerát, že Střední průmyslová škola pro studující při zaměstnání přijme školníka. Krucipísek, to by bylo něco pro mě.
Více
Ptal jsem se v práci parťáka, jak se dostanu na druhou stranu letiště Don Muang, kde je vojenská základna a letecké muzeum. „Jak by ses tam dostal? Někdo tě tam odveze a zpátky do hotelu si vezmeš taxíka.“
VíceSoučasně s plachtěním jsem se dál věnoval motorovému létání, ale jak už jsem psal, šlo to pomalu. Stále mi házeli klacky pod nohy a situace se měla zkomplikovat ještě víc. Neměli jsme vlastní cvičnou mašinu, muselo se čekat, až nám ji někdo půjčí.
Více
Copyright © 1999-2025 planes.cz | Redakční systém