Minulý týden se v řadě médií objevily spekulace, že německé ministerstvo obrany rozšíří nákup stíhaček F-35A z původních 35 na 50 letounů. Původní zprávu přinesl server Politico. Důvodem mělo být posílit jadernou odstrašující sílu a rozšířit spektrum úkolů nad rámec jaderného odstrašení. Letadla jsou náhradou za 85 letadel Tornado.
V pátek však agentura Reuters přinesla informaci, podle které mluvčí ministerstva rozšíření objednávek vyloučil: „Ministerstvo obrany v současné době nemá žádné plány na pořízení dalších letounů F-35 nad rámec 35 kusů F-35, na které již byla uzavřena smlouva.“ Zdálo by se tedy, že tato otázka je uzavřena.
Možná je to ale jinak. Nejmenovaný vojenský zdroj totiž agentuře Reuters potvrdil, že počet 15 dalších letounů F-35 byl součástí dřívějších úvah, avšak tento počet je třeba upravit po stanovení nových cílů NATO pro množství zbraní a vojáků. Nové cíle naznačují, že původní číslo nebylo dostatečně vysoké a skutečný počet dodatečně potřebných letounů F-35 by mohl být nakonec ještě vyšší, i když zdroj to přímo nepotvrdil.
Je zřejmé, že plánované výrazné zvýšení vojenských rozpočtů znamená, že zvýšení počtu objednaných stíhaček je pravděpodobnější, než že jejich počet zůstane nezměněn. Ostatně mluvčí ministerstva neřekl, že počet se nezvýší, pouze oznámil, že „v současné době nemá [ministerstvo] žádné plány“. Navíc z logiky věci vyplývá, že počet 35 stíhaček zřejmě nezůstane konečný, zejména pokud alternativa k F-35 neexistuje.
Jen před několika měsíci přitom Německo ještě vážně hrozilo objednávku zrušit kvůli „nepredikovatelné“ politice prezidenta Trumpa.
Proč je pozice Německa tak důležitá? Německo se totiž spolu s Francií a Španělskem podílí na perspektivu programu nové generace evropských stíhaček Future Combat Air System (FCAS). Tento program čelí rostoucím obtížím. Objednávka dodatečných letadel Německem by posílila pochybnosti o smysluplnosti evropského projektu.
Německý kancléř Friedrich Merz ve středu potvrdil, že ohledně konfigurace projektu FCAS přetrvávají rozdíly, přičemž tento projekt je sužován zpožděními a spory o rozdělení práce a práva duševního vlastnictví.
Neshody mezi dvěma hlavními zapojenými firmami, Airbus a Dassault, podle všeho způsobily významná zpoždění ve fázi technologického vývoje programu. Podle generálního ředitele Dassault Erica Trappiera je program naplánován tak, že stíhačka vstoupí do služby až v 50. letech, tedy takřka o dvě desetiletí později než čínské a americké programy stíhaček šesté generace. Nedostatek alternativ k F-35 s podobně vyspělými schopnostmi umožnil letounu F-35 ovládnout trhy se stíhacími letouny podle standardů NATO.
Naopak k rozšíření původní objednávky se již rozhodlo Dánsko. Pořídí přinejmenším dalších deset exemplářů F-35. Potvrdil to ministr obrany Troels Lund Poulsen pro stanici TV2 s tím, že přesný počet objednávaných stíhaček neupřesnil. Tento nákup by zvýšil celkový počet těchto letounů v dánské flotile přinejmenším na 40. Nyní má Dánsko v aktivním provozu prvních 15 exemplářů a dalších šest je využíváno v USA k výcviku pilotů.
Ministr dále uvedl, že několik zemí společně nakoupí systémy Patriot, které následně budou dodány Ukrajině. Dodávky tedy nepůjdou z USA a budou hrazeny zeměmi NATO.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který doprovázel Troelse Lunda Poulsena při jeho návštěvě USA, uvedl, že dánští představitelé nevedli se Spojenými státy „intenzivní“ rozhovory o budoucnosti Grónska, a to z úcty k politice „nic o Grónsku bez Grónska“. Trump v minulosti hrozil, že toto samosprávné území koupí, nebo si jej dokonce vezme silou.
„Nemohu se zbavit myšlenky, že za tím byla i jakási vize vytvoření větší Ameriky [v Trumpově plánu na anexi Grónska], a to samozřejmě nemůžeme akceptovat,“ řekl Løkke Rasmussen. (Foto: Breaking Defense, Euro Asian Times, The War Zone, planes.cz)
No comments added.
Copyright © 1999-2025 planes.cz | CMS
