Vážený pane Čechu.
Mám rád Vaše články, koupil jsem si Vaše knihy. Možná je to jen můj pocit, ale v posledních Vašich příspěvcích je více kydání špíny na Vašeho bývalého zaměstnavatele a jeho současné resp. bývalé manažery, než to, co dělá Vaše články zajímavé. Nechcete se radši vrátit k tomu, o čem jste psal dříve? Určitě toho máte ještě hodně sdělit a napsat.
Děkuji a těším se na další zajímavé vzpomínky.
Jak jsem začátekem 80tých létal z Berlína do Prahy Interflugem. Dávali tam jako palubní občerstvení, láhvičku Doppelkornu a nějaký keksy. Jsa trochu mocen německého jazyka, požádal jsem, aby mi místo keksů dali ještě jednu láhvičku, a ku podivu, bylo mi vyhověno .-)
Ta blondýnka mi přijde jako Alena Javůrková, je to ona?
Honzo, myslím že se dostáváš do věku kdy se ti paměti zamlžují a navzájem už proplétají. Můj první let s ČSA v r. 1990/91 byl z Milána do LKPR s Tu-134 - kabina jak v bombardéru, jídlo v obchodní třídě slané rohlíky s uherákem a okurkou na papírovém tácu, kelímek přesládlé lepkavé limonády. Jseš si jistý že to byla ta tvoje "stará zlatá ČSA"?
Před pár týdny jsem letěl s KLM přes louži do AMS, a potom s ČSA do Václava Havla. Let s ČSA byl naprosto bez problému a o nic rozdílný od LH či BA. Zato KLM mě připravila překvapení. Často jsem s něma služebně létával do Afriky a Asie s transitem přes AMS, ale na tomto posledním letu - nějakých 25 či 30 roků později - jsme měli na palubě lautr přesně ty samé letušky, soudě podle věku. Průměrný věk mezi 50-55 roků, nejmladší přes 40, nejstarší letušák vypadal na 70, a nejstarší letuška se strašnými vráskami vypadala na 80. Ale zato odvedly absolutně perfektní servis s maximální ochotou a příjemnými úsměvy. Jo, časy se mění . . .
Celkem 25 záznamů
Mechanikovy vzpomínky se čtou hezky, ale toho podebraného stále stejného lání na současné ČSA je posledních cca 30 dílů víc a víc.
Nehájím současné vedení ani firmu jako takovou, ale poměr vzpomínky/žluč se v textech nějak podezřele vyrovnávají. Bohužel.
(nemám s ČSA nic společného, jsem jen občasný cestující)