Z vyprávění pana kapitána jsou všichni obdivem na větvi, jak je to super, ale mám neobytný pocit, že se začíná trochu předvádět jako mistr světa. Stylem - já jsem kapitán a Vy všichni okolo jste banda hňupů. Něco mu řekne nezkušená letuška a hned vyhrožuje, že ji nechá vyměnit...trochu zvláštní jednání. Bylo by možná lepší míň se vztekat a nepeskovat pořád ostatní.

Přišlo se na to od čeho bylo poškození v té pneumatice?

Článek od pana Juračky si přečtu hned po ráno s velkým nadšením, pak obvykle přes den ještě jednou pomalu abych všemu porozuměl.
Připomíná mi to podzim roku 2004, tehdy ještě jako student SPŠS Betlémská jsem si na poště vyzvednul knihu Na křídlech ČSA od cpt. Lehanky, měli jsme druhý den psát čtvrtletní písemnou práci ze Strojírenské technologie, stěžejnímu předmětu této školy, no, knihu jsem ten večer v rychlosti přečet celou a na studium STT už tehdy nezbyl čas .

Zdravím pane kapitáne.Na toto téma mám vzpomínku staršího data,kdy,jak sám říkáte,byl pilot a kapitán považován za rozumného a samostatně uvažujícího svéprávného jedince.Stalo se to mým rodičům,kteří letěli od moře.Ne sice s vaší bývalou společností,ale s "Nivea Air",neboli Fischer Air.Já měl kamaráda na letištní pasové kontrole,a ten mě párkrát vzal do tranzitu se slovy:"Ten jde se mnou."No,když přiletěli,a já se s nimi setkal,tak mi vyprávěli,že kapitánem posádky byl pan Oleg Jaroš,jejich dlouholetý soused.Táta mi pravil:Já věděl,že pan Jaroš pracuje na letišti,ale že je pilot,to ne.Samozřejmě jim bylo umožněno podívat se do kokpitu na budíky,k veliké závisti některých spolucestujících.No,na Ruzyni nastalo haló,když jsem jim přišel naproti,a kamarád je vzal na přednostní odbavení k východu,kde bylo přednostní odbavení pro posádky,a nějakej cesťák,od pohledu nesympatický,na ně začal řvát:"Vy jste posádka,nebo si myslíte,že když se znáte s kapitánem,že si můžete vše dovolit?!" Na toto jsem mu odvětil:"Ano,my jsme posádka." .K tomu bych ještě dodal,že na výstupech pro přednostní odbavení mohli i normální lidé,akorát museli pustit posádku přednostně.A koupáci se tlačili u ostatních,ačkoliv mohli i tam.Sám jsem to zažil také,kdy jsem byl na řadě,chtěl jsem jim uvolnit místo,ale jedna z letušek řekla:"Jděte,máte malé děti." Na to se nezapomíná.

Ta převrácená nádoba adrenalinu je vskutku krásný slovní obrat.

opet si rad utiram poprskany monitor